ŽIJI, DĚKUJI A MILUJI 💜

💜 

Pořád si říkám, že už musím napsat článek na blog, aby čtenáři věděli, že jsem v pořádku. Říkám si to už tak dlouho, že jsem právě zjistila, že poslední článek byl v únoru a už jsou skoro Vánoce 😅. No...lépe pozdě, nežli vůbec, nebo jak se to říká. 

Za tu dobu mi dost narostly vlasy, tělo začíná zase fungovat, jo a taky mi před týdnem vzali vaječníky. Jednalo se o preventivní operaci kvůli BRCA1 genu a jsem nesmírně ráda, že už je to za mnou. 

Operace jsem se zase bála, ale musela jsem toho tolik zařídit a nachystat, že nebyl moc čas panikařit z představy, že se tentokrát už fakt z narkózy neprobudím. Navíc jsem se rozhodla myslet konečně i na sebe a víkend před operací jsem strávila s kamarádkou na Yoga víkendu v horách. Sice se mi po všech třech klucích moc stýskalo, ale jinak to bylo tak nabíjející a osvobozující, že to rozhodně každému doporučuji. 

V září jsem dokonce zorganizovala "Rozlučkovou párty s rakovinou na návštěvě", abychom se konečně celá armáda setkali a společně vydechli. Už od jara se mě všichni ptali, kdy že ta párty bude a já pořád čekala až budu mít za sebou další kontrolní vyšetření a další a další....až mi došlo, že tahle moje životní epizoda s rakovinou prostě neskončí. Nesložím na závěr maturitu, ani doktorské zkoušky, ale prostě už napořád budu chodit na pravidelné kontroly a vyšetření a budu ta, co přežila 💜 Tak jsem se rozhodla už nečekat ani na operaci a prostě oslavit ty necelé dva roky, které jsme společně prožili v dobrém i zlém. Dva roky, kdy mě tahle boží parta lidí zvedala ze dna vždy, když jsem to potřebovala. A bylo to boží!!! 

Znovu a znovu děkuji za to neuvěřitelné množství úžasných lidí, které ve svém životě mám. Vím, že to není samozřejmost a ohromně si všech vážím ✨

Dnes jsem týden po operaci a pořád je mi nevolno. Narkózu jsem vůbec nenesla dobře a ještě v nemocnici zvracela, ale každý den je mi lépe. Bříško skoro nebolí, s vaječníkama jsem se rozloučila a poděkovala jim za celý život a úžasné děti a teď se snažím s pomocí tradiční čínské medicíny a spousty dalších babských rad zvládnout ten okamžitý přechod, který mi byl nadělen. Věřím, že se mi to podaří a vyhnu se návalům, pocení, poruchám spánku, osteoporóze a nevím čemu všemu, co po zbytek života prožívat nechci 😅 Nicméně už to známe 😎. Člověk míní, život mění. Takže se necháme překvapit a budeme přijímat to co přijde 💜 Tak jak nás to život naučil 💜

Viděla jsem teď jednoho staříka, kterého se ptali na recept na šťastný život a nemohu než nesouhlasit s tím, co říkal:

"Buďte laskaví k sobě i ostatním. Netrapte se minulostí, nic si nevyčítejte, co bylo nezměníte. Neřešte jak bude "až". Žijte přítomným okamžikem. A hlavně - přijímejte věci s pokorou. Co nemůžete změnit nechte být, co můžete a chcete, změňte." 

Tak přeji ať tenhle přístup promluví i k vám a žijete svůj život s větší lehkostí 💜

Děkuji, že jste a byli jste tu se mnou a všem přeji sílu a objímám💜💜💜

Howk 

Láska je...