SBOHEM VLASY

Pár dní potom, co mi oznámili diagnózu, jsem začala přemýšlet, co budu dělat s hlavou. Vzpomněla jsem si, jak jsem holila hlavu mojí mamince po pár chemoterapiích, a plakala u toho. Mamka nosila šátky a paruku. Od kamarádky E jsem dostala tip na nadaci "Daruj vlasy", která ve spolupráci se salonem Profibeauty v Praze, umožňuje pacientkám s onkologickým onemocněním, alopecií apod. získat paruku z pravých vlasů. Napřed jsem si řekla, že to nebudu řešit, že to zvládnu pár měsíců s pleškou, ale pak mě napadlo, že možná budou ty měsíce dlouhé. Že možná budu potřebovat se cítit hezká a vlasatá a že by bylo super tu možnost mít. S nadací jsem se tedy spojila, vyplnila dotazník s tím, že samozřejmě po uzdravení pošlu paruku dál, dalším, které jí budou potřebovat. Napadlo mě i, že bych jim rovnou darovala svoje vlasy, nicméně jako naschvál, jsem je měla nejkratší za posledních několik let a pro potřeby na výrobu paruky to nestačilo. 

 

Doktorka mi řekla, ať očekávám padání vlasů cca dva týdny po první chemoterapii. Dělala jsem si z toho srandu a 20. 12. 2022 sbírala všechny vlasy, které jsem po bytě našla, i když mi padaly tak nějak stejně jako obvykle 😂 První chuchvalce jsem vytáhla ráno na Štědrý den. Vyčesala jsem co se dalo a upletla si cop. Štědrý den jsem chtěla mít vlasy. Udělat si fotky s rodinou u stromečku a neřešit chvilku rakovinu. 

25. 12. 2022 jsem si ráno vytahala z hlavy mnohem více chuchvalců a už se mi podařilo vyrobit takové malé ptačí hnízdo. Stála jsem v koupelně a přemýšlela. Zítra jedeme na Moravu ke všem prarodičům, potom na chatu na hory, nechci všude sbírat vlasy z postele a vyčesávat a vyhazovat. Rozhodla jsem se hned a poprosila H, jestli by mi mohl oholit hlavu. Jen se mě zeptal, zda jsem si jistá a bylo. K a E se na nás chodili průběžně dívat do koupelny, cože to tam děláme a když bylo hotovo, tak jsem je nechala mi hlavu pokreslit. Naštěstí to ani jeden nijak neřešil a K byl nadšený, že se o mou hlavu může drbat 😅.

Jsem si vědomá toho, jak to mám jednoduché v tom, že mi to bylo jedno. Bylo pro mě pohodlnější oholit si hlavu a nemít vlasy. Mimochodem se mi neuvěřitelně ozdravila vlasová pokožka 😍. Vím, že jsou ženy, které ztráta vlasů ohromně trápí. Které se snaží všemi možnými způsoby, včetně chladících čepic, své vlasy zachovat. A to i za cenu toho, že jsou na chemoterapiích o hodiny déle, stojí je to peníze a ještě je celou dobu chemoterapie studí hlava. Všechny vás objímám a posílám vám sílu 💜 Já se třeba děsím dne, kdy ztratím řasy a obočí. Třeba to nepřijde a třeba se to stane za pár dní. Pokusím se to přijmout s hlubokým nádechem a pokud to pro mě bude hodně náročné, taky začnu hledat alternativy, co s tím. Vlasy pro mě byly vážně jednoduché a už teď se těším, až zase narostou 😍. 

Nicméně je mi téměř pořád zima na hlavu a občas v čepici i spím 😅.